close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Naše šílené dětství

8. srpna 2007 v 13:34 | natis |  Rozhovory
V celé Evropě jsou megastar. Ale, co Bill a Toma (oba 17) prožili v dětství? Yeah! to kluci z magdeburgu napraskali...

_________________

Na co si opravdu radi zavzpomínáte?

Bill: Byli jsme fakticky odrzlé děti..
Tom: Jednou jsem ukradl klíče od auta našeho nevlastního táty a potom jsem s několika kámarady v jeho Renault Clio ujel. U nás na vesnici sice jezdilo v protisměru málo aut, ale i přesto jsem narazil do kmenu. V autě byla pěkná promáčklina. Nikdy jsem se nepřiznal. Můj nevlastní táta si dodnes myslí, že mu ho někdo naboural. Dodnes... ( A/N: No jestli tohle čte, a to bravo kde si to říkal už v roce 2005, tak myslím, že dodnes né)

Jaké srandičky jste ještě prováděli?

Tom: Ještě si velmi dobře pamatuju na časy, co jsme stravili na dětském hřišti a v přípravce. Kdysi sem měl nejlepšího kámoše. Spolu jsme se vždycky pokoušeli naštvat děti ze čtvrťáku. Vždycky jsme se s nimi chtěli prát, přestože byli o dost větší Umíte si představit, kdo vyhrál. (směje se)
Bill: A kvůli tomu, že jsme po nich hazeli kameny, učitelé nás trestali. Ve škole jsme natropili hodně blbostí. Až tolik, že nás od sebe rozdělili. To pro nás bylo opravdu dost mrzuté.

Jak jste ještě travili váše volné chvilky?

Tom: Chodil jsem na karate. Ale jenom proto, že si to přál muj děda. Ten si myslel, že bojové sporty jsou prostě skvělé. A dědeček byl mým vzorem. Ale jednou jsem mu řekl, že mě to vůbec nebaví. Bál jsem se, že ho zklamu, ale pro něj to bylo cool!

A co jste vubec neměli rádi?

Bill: Školní družinu! Odpoledne jsme tam museli chodit, protože naše mamka chodila do práce. To bylo otřesné! Se všema těma děckama jsme nebyli nalazeni na stejnou vlnovou délku, k tomu ještě to štrašný jidlo a do toho tam člověka nutili dělat domací ukoly!
Tom: Ale tam to všechno začalo z holkama. Dostali jsme naše první milostné dopisy! (široký úsměv) A nejtypictějším prvním krokem bylo pozvat na míčovou hru. Při tom se už holky do někoho z nás zamilovaly!
Bill: Dost oblibenosti měla i roura, kterou se měli prolézat. Vevnitř vždy všichni leželi a líbali se!
Tom: Díkybohu ve družině náš všichni nesnášeli, tak jsme vyfasovali klíče a mohli chodit ze školy rovnou domů. A to bylo o dost víc cool a veselý!

---
Překlad: Paigik
zdroj: Yeah nr.04/07
.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byla jsem tady

klik 100% (123)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama