Jsou úspěšní, mají smysl pro humor a dělají cool muziku. Je tu něco, co není tak legračního na Tokio Hotel? A jaké si myslíte, že jsou jejich zápory v životě?
Jaké nejsou vaše dobré zvyky?
Bill: Můj bratr moc mluví.
Tom: Ou a ty ne?
Georg: Gustav je většinu času z nás čtyř ten nejtišší.
Gustav: Radši se držím v pozadí. Někteří lidi si myslí, že mám špatnou náladu, ale tak tomu není. Prostě nejsem tak upovídaný, ale jakmile mám na něco opravdu svůj názor, tak to dám najevo.
Za co se stydíte?
Gustav: Jednou jsme měli bitvu s jídlem v hotelu během oběda a trochu se nám to vymknulo z rukou. To už si nikdy nedovolíme.
Georg: A potom jsme se tam dostali ještě jednou a pobíhali a křičeli jsme kolem.
Bill: Někdy se stydím za to, že dostávám opravdu sladké dopisy od fanynek, které opravdu píšou o osobních věcech, ale my většinu času nemám možnost odepsat zpátky.
Georg: Oh a já se stydím za fakt, že jsem políbil každou holku z mé třídy na dětském hřišti. Ano, ano, měl jsem divoké mládí!
Tom: Jednou se se mnou rozešla holka, protože si myslela, že ji pomlouvám. To ale nebyla vůbec pravda, ale stejně mě uhodila do tváře.
Čím vás okolí škádlilo?
Bill: Ve škole jsme můj brácha a já byli škádleni, protože jsme vypadali naprosto jinak. Nestarali jsme se o to, dělali jsme si vlastní věci a jsme zároveň jeden druhého nejlepší kámoš stejnak.
Tom: Nemáme ze školy moc přátel, ale to mi nevadí. Máme stejně jeden druhého a za to jsem rád. A mimochodem, mít tři nejlepší přátele už je podle mě dost.
Dávali vám někdy přezdívky?
Bill: Lidé mi někdy říkali, že jsem gay, ale na to jsem nereagoval. To, že používám make-up neznamená, že jsem gay. Když bych mluvil o poště od fanoušků, tak ani moc dopisů od gayů nedostávám. To spíš Gustav.
Gustav: Velmi vtipné, zase nemáš co dělat, Bille?
Bill: Ne, vážně, opravdu jsem si myslel, že bych mohl být nejpopulárnější u gayů.
Tom: Dostali většinou dopis nebo kartu nazpátek. Kromě toho, lidé nám nijak neříkali.
Georg: Jinak po nich pošleme našeho silného a svalnatého bubeníka.
Gustav: A můžete si být jisti, že udeřím silně! Myslím, že to právě i udělám někomu ze členů téhle kapely...
Co nemáte na slávě rádi?
Bill: Nemám rád, když mě všude fotí. Vždycky jsem věděl o tom, že slavní lidé pořád říkají o tom, jak je paparazzi otravuji, ale teď jsem na to přišel sám. Podívejte, uznávám, že je to trochu legrační, když mě někdo vyfotí, jak ležím na pláži na Maledivech, ale je to i trochu otravné. Nejhorší je, když mě vyfotí na nějaké párty. Vždycky na nich vypadám jako idiot.
Georg: Taky nemám rád, když se lidi chovají moc hystericky. Minule jsem chtěl holce podat ruku, ale ona málem omdlela. To jsem si pomyslel: Halo, já jsem taky jenom člověk.
Které otázky vás štvou?
Tom: Tahle - Proč se kapela jmenuje Tokio Hotel?
Bill: Já se tak rychle nerozzlobím, stále rád dělám interview.
Gustav: Taky se nás velmi často ptají, jestli máme už holky. I to mě trochu naštve, ale dávám upřímné odpovědi.
Georg: Naši fanoušci musí pochopit, že nebudeme stále svobodní.
Tom: No, jestli tomu nebudou rozumět, to potom opravdu naštvou mě!