7. ČÁST
….Je tam deka, a pár svíček.Je to nádhera…
,,To ty?" ,,Jo….letěl jsem sem a potom zpátky, abych to stihl." Usmál se.
Usměju se začneme se líbat…Potom se posadíme na deku, Bill mi dá ruku kolem ramen a společně se koukáme na nejkrásnější západ slunce, jakej sem kdy viděla.
,,Páni….Nádhernej západ, nádhernej kluk….víš, co tomu chybí?" zeptám se Billa.
,,Netuším…" řekne a já mu dám nádhernou pusu J je mi s Billem fakt skvěle…ještě sem asi nikdy k nějakýmu klukovi necítila to samý.
Potom ale naše líbání nabralo na obrátkách….a přešlo to...trochu dál J
Byla to krása.Nebylo to pro mě poprvé, protože už jsem jednoho kluka měla, ale….
Pokud se někdy někdo rozplýval nad romantikou, pak asi ve svých představách nedošel takhle daleko.
Západ slunce, svíčky, červánky, romantika, ….. J
Když bylo okolo deseti večer a my jsem už oblečený seděli, dívali se, jestli se neobjeví hvězdy, začalo kapat…..Potom zahřmělo.
,,Už sem asi přišel na to, proč nebyly v deset večer vidět žádný hvězdy." Začal se smát Bill.
,,No?" ,,Všude byly mraky." Řekne pobaveně.,,Aha." Začnu se smát.
Potom oblohu protne zářivej, jasnej blesk a spustí se liják.
Bill mě začne tichounce zpívat do ucha:,,Ich muss durch den monzun…",,Winter die Welt, ans Ende der Zeit, bis kein Regen mehr fällt,Gegen den Sturm, am Abgrund entlang…." Zpíváme spolu….totálně se to hodí….Už zase jsme celý mokrý….
(pozn.Jak jsem se tak rychle naučila DDM?Tu písničku miluju, takže jsem se jí včera do noci pouštěla a učila se slova…a hele, vyplatilo se J )
,,Že my máme na tu vodu štěstí, co?" začnu se řepit.
Blesky rozzáří každou sekundou potemnělou krajinu a mě začíná bejt zima.
Tak jsme vstali, zabalili deku a svíčky a ruku v ruce jsme šli zpátky….než jsem okolo půl dvanáctý přišli domů, obloha byla jasná, plná hvězd a tak jsem se trochu usušili a šli k nám na zahradu pozorovat hvězdičky J
,,Hele, spadla hvězda!" řeknu.,,Taky jsem viděl.Je to super.",,Copak sis přál??",,Měl sem?" zeptá se mě překvapeně Bill.,,No jasan, vždycky, když padá hvězda, tak se říká, že si máš něco přát."
,,Když já už nemám co si přát.",,Nepovídej, něco musí přece existovat." Zasměju se.
,,Když já už nemám co si přát.",,Nepovídej, něco musí přece existovat." Zasměju se.
,,No…existovalo….ale to přestalo existovat v okamžiku, kdy jsem tě uviděl."
Potom mu dám kráááásnou pusu.
Potom mu dám kráááásnou pusu.
Další den ráno mě probudí hlasitý zvuky….otevřu oči a hodlám zjistit, kterej vůl mě hodlá budit tak brzo!!!!je teprve….,,Ty masakre!!!...Jedenáct dopoledne!" řeknu svůj údiv nahlas.
Ale když se podívám do zrcadla, radši abych v posteli zůstala celej den…
Ale nakonec se mi to ohromný číro, který se mi přes noc utvořilo podaří sundat dolů.
Obleču si růžový triko, riflovou mini sukni a jdu se podívat, co je to za strašnej kravál.
Vychází to z Billova baráku.,,Ahoj Haní!" zavolá na mě Bill, kterej právě přichází…asi z pekárny (Děsný místo, co? J ) potom mi dá pusu na tvář.
,,Už ses vyspala?" zeptá se a směje se.,,Jo, vzbudila jsem se asi před půl hodinou." Začnu se smát.
,,Gratuluju, já pře tři čtvrtě hodinou." Rozesměje se.,,Prosím tě, co to je u vás za kravál?"
zeptám se, když se ozve další hlasitá rána.,,Jo tohle…no, ….Tom ladí kytaru." Řekne Bill a zasměje se.,,Nechceš jít ven?",,Jasně že jo!" řeknu, počkám na něj a jdeme ruku v ruce obejít město.
Všechny holky se na nás tak divně dívají…jejda…
Potom potkáme skupinku holek, co tenkrát stála před tou pekárnou …SAKRA!
Něco zařvou německy.Otočím se na ně.
,,Haní…",,No?",,Ehm…zdrháme…..TEĎ!" řekne a oba vystartujeme jako střely a ty holky za náma.
Nemůžu smíchy ani běžet a Bill taky ne, ale nakonec se nám podaří zalízt do nákupního centra, kde se schováme.
,,UF!" řekne Bill a pořád se směje.,,Ehm…myslím, že se fanynkám budu muset vyhýbat." Řeknu
,,Nebudeš muset, protože když seš se mnou, nic ti neudělají." Mrkne na mě.,,Přece bych jim tě nedal,." Řekne a dám mi pusu.
Procházíme střediskem…Potom se zastavíme u jednoho obchůdku, kde mi Bill koupí krááásnej náramek se srdíčkama a různýma přívěskama….
Domů dojdeme úplně zmožení.
Spím….spím….musím na záchod.Jsou asi dvě ráno a asi před hodinou jsem přišla z venku… no spíš z ,,našeho místečka"…najednou ale uvidím stín…Na Billa je to moc vysoký a máma přece nemá chlapa!!!!Zařvu, popadnu deštník a vší silou to udeřím do hlavy.Skácí se to…okamžitě sprintuju k vypínači a když rozsvítím….,,TATI?!"
Lai